Povíjnice batátová neboli batáty či sladké brambory pocházejí z oblasti Yucatanu a ústí Orinoka.  Patří do čeledi svlačcovitých a známe batáty červené a žluté.  Batáty nejsou příbuzné z bramborami i když oba druhy mají stejný původ. 

Hlízy obsahují asi 70 % vody, 18 % škrobu, 6 % sacharidů. Sladkou chuť způsobuje sacharóza, laktóza a glukóza. Dále obsahují pektiny, bílkoviny, vitamíny A, B, C, D, velké množství železa a vlákniny, draslík, kyselinu kávovou, chlorgenovou, rostlinné steroly, lutein a zeaxantin. Rostlina vypadá jako svlačec, který jistě každý zná. Ve své domovině dorůstá až pěti metrů. Batáty se dají vypěstovat i z hlízy zakoupené v obchodě. Dobře se pěstuje ve fóliovníku. Hlízy jsou půl kila až pět kilo těžké. 
Využití batátů v kuchyni je velmi široké. Můžeme je zapékat, péct, dusit, vařit i smažit. Připravit z nich pyré, kaši nebo je použijeme do polévky. Dají se připravovat na slano i na sladko jako koláče, sušenky, ale také marmeládu. Podobně jako naše známé brambory. Batáty oproti bramborám mají vysokou nutriční hodnotu, jsou velmi výživné. Jsou vhodné pro děti.
Batáty snižují krevní tlak, mají příznivý vliv na srdce, mají protirakovinné účinky, předcházejí vzniku mrtvice, ledvinových kamenů, hemoroidů, zácpě. Podporují imunitní systém, pomáhají v prevenci degenerativních očních chorob, mírní deprese, potlačují nespavost. Batáty jsou vhodné při obezitě jelikož obsahují velké množství vlákniny.
Takže jezme batáty, prospějeme svému tělu.