Tykve

Tykev obecná: u nás je nejznámější tykev velkoplodá pochází z Peru a známe ji jako obří žluté až oranžové plody o váze i několik desítek kilogramů. Její dužina je používána na kompoty, marmelády, náplně do pečiva, koláčů a v poslední době se stává stále častěji součástí mnoha pokrmů. Čím je dužina oranžovější, tím více obsahuje karotenu. Tykve tohoto druhu se liší tvarem i velikostí. Patří sem různé okrasné druhy a například i dýně špagetová, která se po uvaření rozpadá na vlákna. Také dýně hokkaidó je nyní velmi žádaná.

Tykev zeleninová – chřestová: patří sem cukety, které jsou tmavě zelené, žíhané, žluté. Dále patizony s diskovytým tvarem plodu v barvě žluté nebo bělavé. Také kabačky, které mají tvar plodu jako cukety ovšem jejich barva je bílá.

Co se týká tvarů tykví je jich nezpočet. Kulaté, válcovité, diskovité, hruškovité, rohaté.

Tykve se velmi dobře pěstují. Mají krátkou vegetační dobu, proto jsou oblíbenou zeleninou pěstovanou na zahrádkách. Dáme- li tykvím dobrou živnou půdu a dostatek vláhy odmění se nám bujným růstem a množstvím plodů.

Prospěšné jsou našemu žaludku a střevům. Regulují trávení a zklidňují. Jelikož obsahují cytostatické látky hovoří se v souvislosti z konzumací tykví o prevenci rakoviny. Prospívají lidem se sklony k nadváze svou velmi nízkou energetickou hodnotou. Vhodné jsou pro diabetiky, revmatiky, pro nemocné dnou, srdečními chorobami, ledvinami i pro „žlučníkáře“.

Snižují cholesterol v krvi, působí proti aterosleróze. Zlepšují oběhovou soustavu, hojí chronické záněty střev, šťáva prý působí proti těhotenskému zvracení.

Semena se používají proti střevním hlístům. Pomáhají v prevenci potíží s prostatou.

Semena jsou bohatá na tuky (50%), bílkoviny, sacharidy. Semena mají dvacetkrát vyšší energetickou hodnotu než dužina. Obsahují vitamíny, minerály, zvláště vysoký je obsah zinku a železa. Olej obsažený v semenech obsahuje mimořádně cenné nenasycené mastné kyseliny, snižující hladinu cholesterolu v krvi.

Tykve obsahují 90% vody, 1% bílkovin, 5% sacharidů, 1,2% vlákniny. Mají množství minerálních látek. Nejvíce draslíku, fosforu, vápníku, železa, mědi, manganu, zinku, fluoru, sodíku. Vitamínu C asi 5 mg na 100g, malé množství vitamínu B, kyselinu listovou, kyselinu pantothenovou, vitamín E, odrůdy s žlutou až oranžovou dužinou obsahují velké množství karotenu.

Energetická hodnota je přibližně 117kj na 100 g dužiny.

Obecně tedy lze říci, že tykve své léčivé a tělu prospěšné látky obsahují ve všech svých částech.

V plodech i semenech jak zralých, tak i nezralých. Proto i vydlabaná nezralá semena je dobré přidat do nádivek nebo dusit společně s dužinou..

Využijeme i květy všech druhů tykví. Mají také léčivé účinky a v Indii a Zakavkazsku jsou odedávna využívány odvary z květů na vymývání a hojení hnisavých ran.

V kuchyni se květy plní a zapékají.

Vyzrálé plody tykví se dají uchovat až do ledna. Blanšírované plátky po odkapání uložíme v mikrotenovém sáčku do mrazničky a uchováme na zimní období.

Tykve mají v kuchyni téměř neomezené použití, proto by je měl každý do svého jídelníčku zařadit.