Zelené koření – čerstvé byliny v kuchyni 2. část

Kopr vonný

Využití kopru v kuchyni je velmi široké. Nejčastěji používáme mladou nať, která je velmi jemná a aromatická. Kopr využijeme v teplé i studené kuchyni. Pokud jej vkládáme do teplých pokrmů, přidáme kopr těsně před dokončením připravovaného jídla. Kopr používáme k dochucení salátů, hlavně rajčatového a okurkového, dochutí i bramborový salát. Dále se hodí do pomazánek, k dochucení sýrů, bylinkového másla, tvarohu, majonéz, dušené mrkve, zelených fazolek, vařených brambor, vařených i dušených ryb, vařeného drůbežího a hovězího masa, vařených vajíček. Skvěle ochutí smetanové a mléčné sladko kyselé omáčky. Kopr je také nepostradatelný při konzervování zeleniny. Nejčastěji ho používáme k nakládání okurek.

Kopr používáme čerstvý nebo konzervovaný v soli nebo v octě, kdy si zachová svou vůni. Dnes je také v oblibě zmražení bylinek. Sušením strácí aroma.

Kopr je jednoletá bylinka až jeden a půl metru vysoká, která se postupně vysévá od dubna. Nejčastěji se sklízí po dosažení výšky patnácti až dvaceti centimetrů. Tento kopr je nejjemnější. Na konzervaci zeleniny používáme celé vzrostlé rostliny včetně květenství.

Kopr pomáhá při nechutenství, žažívacích a žaludečních potížích a má močopudné účinky.

Majoránka zahradní

Jako koření se majoránka využívá téměř ve všech světových kuchyních. Používáme ji čerstvou i sušenou. Využívají se hlavně listy, ale i nerozvinuté květy. Majoránku používáme hlavně na tučná, nadýmavá a těžce stravitelná jídla. Majoránka by neměla chybět při pečení skopového a vepřového masa a k pečené huse a kachně. Dále se používá do mletých mas, k přípravě jater a domácích uzenin. Každý ví, že nepostradatelná je při domácí zabíjačce. Dále ji použijeme v luštěninových, bramborových, houbových, zabijačkových a držťkových polévkách, v zeleninových jídlech, v rajčatových omáčkách, k těstovinám. Majoránka se skvěle doplňuje s dobromyslí, proto vyzkoušejte jak vám budou chutnat společně. Při používání majoránky méně solte, pokrm bude i tak výborný.

Majoránku pěstujeme na záhonu nebo v truhlíku a sklízíme několikrát sestříháním na výšku pět až deset centimetrů nad zemí. Na podzim vytrháme celé rostliny, protože v našich podmínkách vymrzá. Sušíme ve stínu svázanou do svazků. Suchou majoránku odrhneme ze stonků a uchováme v uzavřené dóze.

Majoránka má  příznivý vliv na zažívání. Zvyšuje tvorbu žaludečních šťáv a vylučování žluči.Má dezinfekční a protikřečové účinky. Pomáhá při bolestech hlavy, neurózách, nálev z majoránky léčí horní cesty dýchací, používá se i jako obklad a kloktadlo.

Meduňka lékařská

Meduňka se nejčastěji používá čerstvá a sušená. Jako koření meduňku používáme všude tam, kde se přidává citronová kůra nebo šťáva. Aroma meduňky je velmi prchavé, proto čerstvé listy přidáváme do hotových pokrmů. Meduňku lze velmi dobře kombinovat s jinými bylinkami, například s koprem, kerblíkem, brutnákem i petrželí. Používáme ji do bylinkových a zeleninových polévek, do omáček, k rybám, drůbeži, telecímu, k dušené zelenině, do zeleninových salátů, do marinád, také se hodí ke konzervování zeleniny. Ochutí rýžová jídla, mléčné nápoje, tvaroh, jogurt, bylinkové máslo, majonézy, ovocné kompoty, saláty, nákypy, omelety nebo zmrzliny. Také je velmi oblíbený meduňkový čaj, ochutí studené nápoje, bowle, limonády a aromatické octy. 

Meduňku pěstujeme v humózních půdách na slunném místě.Jelikož je to trvalka na zimu ji zakryjeme . Nať sklízíme před květem dvakrát do roka. Sušíme co nejrychleji ve stínu a uchováme v uzavřené nádobě. Ta se hodí na čaj, jako koření používáme meduňku čerstvou nebo zmraženou. 

Meduňka má příznivý vliv na žaludek, podporuje chuť k jídlu, zmírňuje nadýmání, reguluje krevní tlak, pomáhá při nespavosti. Přidává se do čajových směsí a také je součástí směsi bylin v lihovém nálevu jako "karmelitské kapky".