Zelené koření – čerstvé byliny v kuchyni 3. část

Rozmarýna se používá čerstvá a sušená. Dá se kombinovat s jinými druhy aromatických bylinek, například s bazalkou, tymiánem, jalovcem, petrželí. S rozmarýnou zacházíme velmi opatrně, toto koření je velmi intenzivní a při vyšších dávkách může podráždit zažívací ústrojí nebo močové cesty. Rozmarýna se nejčastěji používá ke kořenění masa. Přidává se do láků a marinád k naložení masa skopového, jehněčího, vepřového, zvěřiny, ryb a drůbeže. Hodí se i do polévek, omáček, salátů a salátových zálivek. Můžeme ji přidat i k nakládané zelenině v octovém nálevu.

Rozmarýna je stálezelený keřík, který dorůstá padesát až stopadesát centimetrů. V našich podmínkách není schopen na zahradě přezimovat, proto jej pěstujeme v květináči, který na zimu přeneseme do světlé chladné místnosti. Na sušení řežeme mladé výhony, listy odrhneme a usušíme ve stínu. Skladujeme v uzavřených dózách.

Rozmarýna má protikřečové účinky, povzbuzuje činnost žlučníku, pomáhá při kolikách, při nechutenství, při poruchách zažívání. Rozmarýna se používá jako přísada do koupele, najdeme ji i v antirevmatických mastech. 

 Saturejka zahradní

Saturejka se používá čerstvá nebo sušená. Velmi dobře se dá kombinovat s jinými druhy koření. Má výraznou peprnou chuť. Používáme ji do hůře stravitelných a nadýmavých pokrmů. Vhodná je do polévek luštěninových, bramborových, zeleninových. Také do smetanových omáček, do luštěninových, bramborových a okurkových salátů. Dále ji přidáváme do mletých mas, k drůbeži, zvěřině i rybám. Výborná je při přípravě uzenin, nádivek a do kysaného zelí. Také se hodí do ochucených octů a nálevů při nakládání zeleniny.

Saturejka je jednoletá bylinka, která dorůstá patnáct až třicet centimetrů. Vyhovuje jí lehká humózní půda a slunné a teplé místo. Lze ji s úspěchem pěstovat i v truhlících za oknem nebo na balkoně. Sklízíme nakvétající nať a sušíme ve svazcích ve stínu na vzdušném místě. Skladujeme v dobře uzavřených dózách.

Saturejka má antiseptické účinky, pomáhá při zánětech sliznic, včetně zánětu horních cest dýchacích. Usnadňuje trávení, mírní nadýmání a pomáhá proti průjmu i při potížích z dietních chyb. 

Řeřichu používáme čerstvě sklizenou. Chutí připomíná ředkvičky nebo křen. Hodí se do salátů, pomazánek, majonéz, bylinkových másel, do pokrmů z vajec. Obsahuje množství vitamínu C, B a A. Používáme ji výhradně ve studené kuchyni, protože při tepelné úpravě strácí vitamíny a nepříjemně zapáchá. 

Pod názvem řeřicha se v některých kuchyních používá lichořeřišnice větší, která je nám dobře známou letničkou s barevnými květy. Tato bylinka má obdobné využití jako řeřicha setá, používají se listy i květy. Poupata květů naložená do octa se používají jako náhrada za kapary. 

Řeřicha setá je hlavně v zimním období vydatným zdrojem vitamínu C. Má příznivý vliv na činnost žlučníku, působí močopudně a má dobrý vliv na látkovou výměnu a trávení.

Řeřichu setou si velmi snadno vypěstujeme i bez zeminy. Stačí dát do vhodné nádobky vatu, kterou navlhčíme a posypeme semínky, které velmi rychle klíčí a už po týdnu sklízíme čerstvou nať.